Zdravý životní styl a sport: článek pro všechny maminky.

Coby sportovní nadšenec jsem po porodu nadělala spoustu chyb. Vím, že spousta žen, které mají mimčo, řeší po porodu fakt, že přibraly, že se nedostaly na svou předporodní váhu, jsou unavené, nemají čas na cvičení nebo jídlo… A tenhle článek vám ukáže, že není co hrotit a že nejdůležitější je především spokojené mimčo a odpočatá mamča.

Co jsem mohla (a měla) udělat jinak, co se zdravého životního stylu po porodu týká?

Žádný sport první rok.

Půl roku po porodu jsem vlítla do přípravy na soutěžní sparingy v boxu. Byla náročná, intenzivní, a pro moje tělo zotavující se po porodu naprosto nevhodná. Byla jsem unavená, přivodila jsem si zranění a musela jsem se dávat dohromady. Proto nespěchejte. Tělo si samo řekne, že chce pohyb. Pokud patříte mezi ty šťastné, které vesele sportují půl roku po porodu, já vám to moc přeju. Já měla jít jinou cestou, měla jsem především odpočívat. Každé tělo maminky je jiné, proto jej vnímejte a dejte tělu čas na zotavenou.

Dle odborníků se ženské tělo vzpamatovává z porodu minimálně rok, někde jsem dokonce zahlédla dva roky! Tak na to pamatujte a zbytečně jej nezatěžujte. Vždyť provedlo to nejtěžší cvičení svého života, přivedlo na svět dítě!

Málo neznamená málo.

V hlavě každého člověka sídlí utkvělá představa, že cvičení a sport znamenají 3x týdně se zbourat v posilovně nebo vyplivnout plíce při běhu na 5 km. A já nerozumím tomu, proč. Vždyť když se podíváte na můj Instagramový profil, do kolonky s názvem „BodyMindFocus“, zjistíte, že cvičení nemusí být ani dlouhé, ani na první pohled namáhavé. Cvičení může být pomalé, ale o to intenzivnější. Maminky prostě nemají čas na intenzivní, dlouhé cvičení, a ani by jim to nesvědčilo. Věřte mi, že jsem dlouhou dobu trávila cvičením 5-10 min. denně. Většinou při vaření těstovin nebo uspávání malého syna. Ono pár dřepů, kliků nebo vydržet chvíli v prkně je cvičení jako každé jiné! Jen je potřeba si to přepnout v hlavě. Taková drobná cvičení se v dlouhodobém horizontu nasčítají a vy zjistíte, že máte silné břicho, pevnější zadek, a ani nevíte jak. S tím jde samozřejmě ruku v ruce další důležitý bod.

Strava je po porodu tou nejdůležitější a nejnáročnější částí vůbec.

Po narození syna jsem se setkala s novinkou v mém životě: zbrklé stravování nebo téměř žádné stravování. Vždyť to, milé maminky, znáte. Miminko zhruba prvního půl roku neustále vyžaduje vaši pozornost, potřebuje kojit, uspat, přebalit, odříhnout, teď pláče, bolí ho bříško, bolí ho první rostoucí zub, začíná se převalovat, a zase řve, a něco ho tlačí, je mu vedro, má zase hlad… Takže najíst se, je něco luxusního pro novopečenou mámu malého uzlíčka. Nová mateřská role (pokud má první dítě) maminku v kombinaci s neustálou péčí o malou bytost stresuje a vyčerpává, takže jídlo je pro ni luxusem. A tatínkové, pokud se o jídlo pro maminku nepostaráte vy, tak se vám sotva nají, pomozte jí!

Potom dítko povyroste, začíná papat zeleninu, příkrmy, běžnou potravu člověka. A najednou se přistihnete, že když jste už podesáté ochutnaly, zda to sousto není moc horké, přestaly jste mít hlad, takže se jednoduše nenajíte. A kolotoč se roztáčí. Nepravidelná strava, dojídání po dítěti, a problém je na světě.

Takže shrnuto, zaměřit se na stravu je po porodu strašně náročné. Já jsem to, upřímně řečeno, dostala pod kontrolu až po druhém roce života mého syna. A stojí to velké úsilí, opravdu pravidelně jíst, když věčně něco ochutnáváte, dojídáte, při vaření ochutnáváte, to hlad přejde rychle. Ale pak tělo nemá živiny a tudíž ani sílu na cvičení. A dostavují se problémy jako nízká hmotnost nebo naopak přibírání na váze. Dávejte si proto na to pozor. A že to nezvládnete jako já? To se nedá nic dělat. Holt se na sebe zaměříte později. Já to taky přežila. Mámy toho ostatně přežijou hodně.

Po porodu si zvykejte na nové chování lidského těla.

Netvrdím, že to vnímají všechny ženy (já tedy ano), ale tělo se po porodu prostě změní. Přivést na svět malého člověka porodními cestami, které byly před prvním dítětem ještě pevné a malé, to je velká práce a pro tělo změna. Já jsem pozorovala změny k horšímu, zhoršilo se mi snad všechno, co se zhoršit mohlo. Ženskými záležitostmi počínaje, nesnášenlivostí cvičení konče. Já si prostě více než dva roky po porodu nemůžu dovolit intenzivní, náročné cvičení, protože po něm druhý den lehnu s teplotou a ve stavu podobném nachlazení.

Proto chci zdůraznit, abyste své tělo po porodu pečivě vnímaly a sledovaly jej. Jak reaguje, jak se cítíte při aktivitách, které pro vás před porodem nebyly problém. Může se totiž stát, že některé věci budete muset změnit, změnit intenzitu, zátěž, odpočinek…

**