Jedinečná zóna komfortu a zóna učení. Zvládnete 25 dnů?
Lidé dnes nemají sílu a vůli. Zda mezi ně patříte, to musíte posoudit sami s velmi kritickým pohledem na sebe. Změnu chtějí rychle, jednoduše, ideálně tak, aby je příliš „nebolela“. Jenže takhle to nefunguje. Ten klíč stojí v nepohodlí. A to dnes lidé nechtějí podstupovat. Přitom se z vás ve výsledku stane silnější člověk, než kterým jste byli dřív. Tak jak tedy na to?
Jak na změnu vedoucí k úspěchu?
Momentálně mám krásný příklad ze svého okolí. Člověk chce zhubnout, ale není schopen změnit své návyky. Proč je důležité? Čtěte dál.
Každý z nás má svou určitou úroveň, kde se cítí pohodlně. Absolutně bez stresu. Říkáme jí komfortní zóna. Pokud stojíme o nějakou změnu ve svém životě, stojíme před zásadní výzvou: musíme se vystavit stresové situaci tím, že z té komfortní zóny vystoupíme. Pak je teprve možné začít pracovat na změně. Pokud se nedostanete ze své komfortní zóny, nemáte šanci žádnou změnu udělat. Cesta vedoucí ke změně je plná nepohodlí. A to se lidem nelíbí. Buď chtějí změnu hned, nebo ji chtějí tak, aby jim byla příjemná a ani jedno není možné. Změna bude vždy začínat nepohodlím. A setrváním v něm.
Vrátím se k příkladu s hubnutím. Dotyčný člověk ví, co musí omezit a co musí změnit. Jenže tady je přichází onen výstup z komfortní zóny. Jeho komfortní zóna spočívá v emočním stravování (stresová situace → jíst) a ve večerním přejídání. Změny jsou jasné. Musí si najít za prvé způsob, kterým bude řešit stresové situace jinak, než jídlem a za druhé musí dostat do svého stravování přes den takový řád, aby nedocházelo k večernímu přejídání.
A to je spousta nepohodlí.
Je důležité, abyste si uvědomili, že musíte nejdřív vystoupit z komfortní zóny. Tam je totiž ta pomyslná čára mezi starými návyky a těmi novými.
Zóny podle pana Jelínka
Napadá mě i krásná myšlenka, kterou prosazuje známý sportovní mentální kouč, pan doktor Marian Jelínek, který strávil dlouhou dobu s Jaromírem Jágrem a momentálně spolupracuje s řadou vrcholových sportovců. Pan Jelínek v rozhovorech často zmiňuje, že existují určité zóny pro vyvolání lásky ke sportu, v souvislosti s dětmi o tom mluvil. Zóna komfortu, zóna učení a zóna stresu.
Jakmile vystoupíte z komfortní zóny, dostáváte se k novým návykům, které je potřeba se ale naučit. A to stojí čas. Neustále je vědomě hlídat, opakovat, než se návyk „usadí“ a stane se vaší součástí. Vystoupení ze zóny komfortu a vstoupení do zóny učení je nesmírně náročné a vyžaduje vůli a vytrvalost. Ale je to možné.
Sama jsem si vyzkoušela takové „ustalování“ návyku, a opravdu po nějakých 25 dnech se mi návyk skutečně ustálil. Ale co to znamenalo? Znamenalo to 25 dnů neustálého opakování, hlídání, abych daný návyk skutečně ten den splnila, zpočátku se za jeho splnění i odměnit. Bylo to pracné, ale – a to je důležité – vedlo to k úspěchu.
Takže pokud chcete zhubnout, nepomůže vám zázračná pilulka, nepomůže vám nutriční poradce nebo trenér, ke kterému máte důvěru. Ten vám ukáže práci, která na vás čeká po vystoupení ze zóny komfortu a v zóně učení. Samotná práce, vůle, vytrvalost, opakované selhání nebo úspěchy, to už je všechno na vás.
ZAJÍMÁ VÁS: 5 kreativních způsobů, jak dostat cvičení do hektických dnů.
Po vystoupení z komfortní zóny se obnažíte (obrazně řečeno) a uvidíte, kdo doopravdy jste, co dokážete, jakou máte sílu, vůli a jak dokážete být na sebe přísní. Výživář nebo trenér, ti umí být přísní. Mají to i v popisu práce, potřebují své svěřence dostat z bodu nula do bodu 100. Ale být přísný sám na sebe, to je důležitá součást seberozvoje a posunu vpřed.
Takže si to shrňme, pro vybudování nových návyků (ať už v práci, sportu nebo studiu), je důležité:
*
Vystoupit z komfortní zóny. → Určím si cíl své cesty. → Vstoupit do zóny učení. → Určím si svou cestu k cíli, nastuduju si vše, co je potřeba, pustím se do práce a dám té práci čas. → V zóně učení setrvám tak dlouho, dokud se návyk neustálí (a ideálně si k němu nevytvořím pozitivní emoční vztah, jak říká i pan Jelínek).
Z vlastní zkušenosti doporučuju minimálně 25-30 dnů.
Jde to. Jen musíte odhodit pohodlí, které dnešní doba přináší. Buďte svým vlastním trenérem. Buďte na sebe přísní. Kritičtí. Ale jděte dál. Selhali jste? No a? Prostě to udělejte znovu a lépe. A další den znovu. A další den znovu! Dokud nedosáhnete stanoveného cíle. Úspěchu.
Previous Post
Next Post