Hlavní trenér boxu Martin: „Tehdy přestáváš být frajerem a stáváš se sportovcem.“ 8 rad k boxu

Poslední dobou se mezi vámi vyrojilo hodně takových, kteří tak nějak opatrně našlapujete kolem představy, že byste mohli začít dělat box. Ve valné většině vím co stojí za tím, že jste ještě neudělali ten krok vpřed a tělocvičnu nenavštívili (ať už naši nebo nějakou jinou).

A proto se snažím vám v maximální možné míře vám vaše rozhodování ulehčit. Sbírá se tady na webu pěkná hromádka článků pro začátečníky, největší zájem máte o náš „minilist“ s otázkami, na které byste si měli odpovědět, pokud uvažujete nad sportem jménem box.

Když jsem hodila do pléna otázku, co by vás nejvíce zajímalo, prakticky každý z vás přišel s prosbou s nějakými radami od trenéra. Konkrétně od Martina – hlavního trenéra tělocvičny Boxing Čimice. A tak jsem je pro vás sehnala. Níže si tak můžete přečíst naprosto reálně a bez obalu podané rady od našeho hlavního trenéra.

**

Co myslíš, bude to ten klíčový „šťouchanec“ do zad, který tě pošle do tělocvičny na první hodinu? 😉

Zkus si to. Od teorie a přemýšlení běž do praxe.

Není nic horšího než neustále přemítat nad důvody, které ti stojí v cestě. Proč do toho nejít, co z toho budeš mít, neztrapníš se, zzzzzzz… Nepřemýšlej a jdi do tělocvičny. Box je úžasný vypínač stresu a naučíš se v něm strašně moc. Tak neváhej a ozvi se trenérovi v boxerně. Jsou tam vždy ochotní a fajn lidi. O neustálém váhání je navíc dost psáno i v mé e-knize, sama dobře vím, že to k ničemu nevede.

***

Odhoď zábrany a nestyď se.

Martin vždy říká – a s tím souhlasím, mám s tím osobní zkušenost – že ženy v boxu neumí projevit takovou tu přirozenou emoci, která v něm je. Hlasitější dýchání, někdy i hekání při silném úderu. Ženy jsou často křečovité ve snaze vypadat dobře nebo mají odpor k pohledu na sebe do zrcadla. Jsem žena, která stále pilně box trénuje takže mi věř když říkám, že jakmile odhodíš zábrany a do toho sportu se ponoříš celá, pak z něj budeš nejvíce těžit a bude tě nejvíc bavit. Já si tím prošla taky. A když jsem se na to fakt vykašlala, dal mi box ještě větší svobodu, než kterou mi doposud dával.

***

Buď bez předsudků, box ber stejně jako každý jiný sport.

Z nějakého důvodu má box jakési „místo stranou“ od ostatních sportů. Máme tady spoustu hobby běžců, fitnessáků, crossfiťáků, jógu, tanec… Ale box je stále trošku stranou a nemá tak pěknou image. Přitom je to sport jako každý jiný. Jen je v něm ten kontakt s jiným člověkem. A to není špatně, není to vada, není to „něco navíc“. Je to součást, samotná podstata. Je to sport. Nic víc.

***

Box umí a může změnit pohled na svět. Dá ti sebevědomí, rozhled, naučí tě pokoře k soupeři. Nic není tak těžký jako stát proti odhodlanému protivníkovi, který chce zasáhnout stejně jako ty. Tehdy přestáváš být frajerem a stáváš se sportovcem.

Je k tomuto potřeba komentář?

***

Dbej rad trenéra. Nějakou ránu dostal tak jej poslouchej.

Když jsi cvičenec na tréninku boxu, jsou tvé ruce a trenér tví největší pomocníci. Poslouchej ho. Když ti ukazuje chyby, pracuj na jejich odstranění a nepřemýšlej, zda má trenér pravdu. Má. Vždycky.

***

Box je vhodný i k sebeobraně. Ono vědomí, že něco umíš, ti sníží pravděpodobnost možného konfliktu.

Boxuješ a máš určité dovednosti a reakce, které jsi v něm získal/a.

***

Nepřeceňuj své síly a nebojuj ve vzteku. Vztek je špatný rádce. Po inkasování dostaneš vztek a budeš chtít útočit. Tehdy ale začneš dělat chyby.

Velmi důležitá a samotnými svěřenci často přehlížená rada. Znám to na vlastní kůži. Když jsem s boxem začínala, každou ránu, kterou jsem dostala, jsem velmi emotivně prožívala jako selhání. Probudil se ve mně vztek a s cílem za každou cenu zasáhnout soupeře jsem byla vyvedena z míry a nasekala spoustu chyb, které vedly k dalšímu inkasování. Teď, po dvou letech, to na sobě vidím stále, ale už to dokážu ovládat. Protože jsem pochopila jednu zásadní věc: vždy bude mezi mnou a soupeřem výměna ran. Jen ta z mé strany musí být v převaze. Toho ale nedosáhneš vztekem. Ovládat své emoce je důležité, abys nedělal/a chyby a tvá práce nepřišla vniveč. I nyní, u jiných svěřenců (žen a slečen), když jdou do sparingu, vidím vztek, když dostanou ránu. Tehdy jich ale dostanou ještě víc, ode mě. Protože podlehly emocím.

***

Pracuj na sobě. Box je životní styl, nemakáš jen v tělocvičně.

Ano, je to tak. Tím, že chodíš 2x týdně do tělocvičny, ale jindy už na sobě nepracuješ, si progres nezajistíš. Je potřeba makat i mimo tělocvičnu. Běhat, cvičit, zdravě jíst, sledovat i videa. Světová hvězda boxu Mike Tyson to dělával taky. Neustále se věnoval studiu boxerů na videu. Jejich pohybu, jejich taktice, chybám. Snažil se najít nové možnosti útoku i obrany. Ráno vstal ve čtyři aby šel běhat. Ať pršelo nebo svítilo slunce. Pak trávil čas v tělocvičně. Zdravě jedl, dostatečně spal. Pracoval na sobě jak mohl. A stále pracuje, myslím, že disciplínu už si neodpáře. Box je jednoduše život. I mimo sport samotný. I mimo box je dobré umět ovládat emoce. Být disciplinovaný. Říct ne hloupostem a věnovat se něčemu užitečnému. Vstávat brzy i když nechci. Jít běhat i když nechci. Nesežrat celý kýbl zmrzliny, ale jen malou misku. Hlídat si pitný režim. Chovat se slušně a s respektem vůči ostatním. Lekce z boxu se dají přenést do života. Udělej to. Žij to.

***

Spoustu dalších rad má Martin na každém tréninku. Tréninky u nás v boxerně nejsou jen o sportu samotném, jsou plné inspirace do života. Tak se přijď přesvědčit, čekáme na tebe! 😉